Nejsilnější bomba na světě
Car-bomba (rusky: Царь-бомба) byla dvoustupňová (původně ale plánovaná jako třístupňová) termonukleární puma, nejsilnější zbraň, která byla v historii odpálena. Bomba byla vyvíjena pod různými jmény jako třeba Ivan (Иван), či Váňa (Ваня), ale nakonec je známá pod jménem Car-bomba což byla její přezdívka na západě, ale nakonec toto označení se používalo i v Sovětském Svazu.
Práce na konstrukci bomby RDS-220 začaly v roce 1954 v uzavřeném vojenském městě Arzamas-16 (dnes Sarov) pod vedením akademika I. V. Kurčatova a J. B. Charitona. Vývoj probíhal v přísném utajení a mimo vědců, vojáků a samozřejmě politbyra o něm nikdo nevěděl.
Jaderná bomba RDS-220 měla hmotnost 24,8 tun (samotná bomba 24 tun, padákový systém 800 kg), délku 8 metrů a průměr 2 metry. Vzhledem k její gigantické velikosti a váze bylo nutné upravit čtyřmotorový turbovrtulový bombardér Tupolev Tu-95V.
Původní záměr vytvořit pumu o síle 100Mt byl nakonec opuštěn a na místo třetího stupně tvořeného uranem 238 byla bomba nakonec vybavena pláštěm z olova, které účinek pumy naopak utlumilo na 57 Mt. Bomba byla tedy cca dvakrát silnější než americké tehdy sériově vyráběné Mk-17 (ekvivalent 25 Mt TNT, 200 vyrobených kusů). I tak byla její síla větší než všechny použité bomby druhé světové války včetně atomových.
Odpálení
Odpálení Car-bomby proběhlo 30. října 1961 v 11:32 moskevského času nad sovětskou jadernou střelnicí Nová země. Bomba byla shozena z upraveného letounu letounu Tupolev Tu-95V z výšky 10,5 km. Její padákový systém dostatečně zbrzdil pád a tím umožnil posádce letadla dostat se včas do bezpečné vzdálenosti v okamžiku termojaderného výbuchu. Ten nastal ve výšce 4 km nad povrchem (roznět byl sepnut vestavěným senzorem tlaku vzduchu).Proces štěpení proběhl během 39 ns, jeho výkon byl odhadnut na 5,4×1024 W, což by odpovídalo výbuchu 50 megatun TNT.
Okamžitě poté vznikla obrovská ohnivá koule o teplotě řádově milionů °C a průměru 9,2 km, jejíž spodní část zasáhla zem, kde způsobila kráter a zemětřesení o síle 5 – 5,25 stupňů Richterovy stupnice, a vrchní část téměř dosáhla výšky, ze které byla bomba shozena. Během následujících několika sekund ohnivá koule ztratila asi 2 km v průměru, a způsobila tak nasání zasaženého povrchu s větším uvolněním následného radioaktivního spadu a tlakovou vlnu, vyvolanou vyrovnáním tlaku po vypaření veškeré primárně zasažené hmoty, která v okruhu do 40 km srovnala vše se zemí včetně několika stavení. Nikdo nepředpokládal takovou sílu a její záblesk byl vidět na celé severní polokouli a tlaková vlna oběhla třikrát zeměkouli.
Atomový hřib s průměrem 40 a výškou 60 km pronikl až do spodní části termosféry Země. Svět byl zděšen neb jediná bomba byla sto schopna zničit třeba Velkou Britanii.
